Vedra v mateřských školách nejsou výjimka, ale každoroční realita. České školství potřebuje plán, jak chránit děti i zaměstnance
Každé léto se opakuje stejný problém. Mateřské školy se potýkají s přehřátými třídami, nedostatkem stínu, omezenými možnostmi chlazení a improvizovanými provozními řešeními. Učitelská platforma upozorňuje, že extrémní vedra už nelze vnímat jako krátkodobou nepříjemnost, ale jako předvídatelnou součást školního roku, na kterou musí být školy i jejich zřizovatelé systematicky připraveni.
Zkušenosti z terénu ukazují, že ředitelky a učitelky mateřských škol každoročně řeší stejné situace: vysoké teploty ve třídách, omezené možnosti pobytu venku bez dostatečného zastínění, únavu dětí i zaměstnanců a nejistotu, jak daleko mohou zajít v úpravě provozu. Někde pomáhají žaluzie, větráky, mlhoviště nebo zkrácení provozu, jinde už bez klimatizace či větších stavebních úprav situaci zvládat nelze. Takový stav ale nemůže stát jen na improvizaci jednotlivých škol.
„Vedra v mateřských školách nejsou překvapení. Vrací se každý rok a školy potřebují jasný plán, jak v takových dnech chránit děti i zaměstnance. Nestačí čekat, že to učitelky zase nějak zvládnou vlastní obětavostí a improvizací,“ říká předseda Učitelské platformy Michal Kaderka.
S podobným problémem se v posledních letech stále častěji potýkají i základní a střední školy. Vlny veder totiž kvůli klimatickým změnám přicházejí čím dál dříve, nezřídka již koncem května. Školy tak mají obrovský problém dodržet zákonem stanovené teplotní limity v učebnách. Podle platné legislativy smí maximální teplota v učebnách dosáhnout 28 °C. Při jejím překročení musí ředitelé zajistit chlazení, což je v zastaralých školních budovách bez klimatizace technicky téměř nerealizovatelné.
Podle Učitelské platformy je potřeba otevřít debatu o tom, jak má vypadat minimální standard pro fungování škol v horkých dnech. Ten by měl zahrnovat například možnost flexibilně upravit denní režim, srozumitelnou metodickou oporu a koordinovaný postup, který propojí stávající hygienické požadavky, bezpečnost dětí a organizaci vzdělávání. Ale také dlouhodobé investice do budov a zahrad.
Tam, kde je to nutné, je třeba jednat i o klimatizaci nebo jiných technických opatřeních. „Nejde o luxus, ale o základní podmínky pro bezpečný a důstojný provoz,” sděluje člen vedení Učitelské platformy Josef Halama, který je ředitelem ZŠ a MŠ Žďár. „Pokud chceme udržet mateřské školy jako bezpečné a kvalitní prostředí, musíme myslet také na pracovní podmínky lidí, kteří v nich každý den pečují o děti. Přehřáté třídy a dlouhodobý pobyt v nevyhovujících podmínkách nejsou jen provozní komplikací, ale i problémem ochrany zdraví při práci,” dodává Halama.
Učitelská platforma proto vyzývá k vytvoření srozumitelné strategie, jak se s vysokými teplotami v mateřských školách vypořádat. Ta by měla spojit doporučení pro okamžitá opatření, větší pravomoci pro vedení škol při úpravě provozu a dlouhodobý investiční plán zaměřený na stavební úpravy, stínění, hospodaření s vodou a technické chlazení tam, kde je to nezbytné. Každoroční vedra už nejsou nahodilý problém a vzdělávací systém na něj musí být připraven.