Vláda slibovala podporu školství, návrh rozpočtu jde ale opačným směrem

Učitelská platforma upozorňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 znovu oslabuje financování školství. Hnutí ANO přitom před volbami slibovalo, že školství bude prioritou, odmítalo škrty ve vzdělávání a slíbilo stabilní financování škol. Součástí programu byl také závazek zvýšit učitelské platy a dosáhnout na konci volebního období průměrného platu 75 tisíc korun. Předložená čísla pro rok 2027 i střednědobý výhled na roky 2028 a 2029 však zatím ukazují, že se tyto závazky nedaří promítat do rozpočtu.

Nejvyšší úrovně dosáhla intenzita veřejné podpory školství (jako podíl na HDP) v letech 2020–2021, kdy byl ministrem školství Robert Plaga. Od té doby, za minulé i současné vlády, je intenzita podpory výrazně nižší a návrh rozpočtu na rok 2027 a roky další by znamenal další poklesy.

Pro rok 2027 návrh počítá s poklesem intenzity podpory z 3,52 % na 3,38 % HDP, a to i po započtení peněz, které mají školy dostat na nepedagogické pracovníky prostřednictvím obcí a krajů.

Problém je v tom, že česká ekonomika i mzdy v ní podle predikce mají růst rychleji než výdaje na školství. Pokud má stát udržet alespoň současnou úroveň podpory vzdělávání, včetně platů, musí rozpočet školství růst přinejmenším stejným tempem jako HDP. Pro naplnění širších vládních závazků a přiblížení se průměru zemí EU i OECD by se měl rozpočet MŠMT v roce 2027 pohybovat nejméně kolem 334 miliard korun. Aktuální návrh počítá jen s 287,9 miliardami, což je přibližně o 46 miliard méně.

„Současná vláda zdědila školství ve stavu, kdy jeho podíl na veřejných výdajích už několik let klesal. Právě proto jsme od ní vzhledem k předvolebním slibům, programovému prohlášení i Hospodářské strategii očekávali změnu kurzu. Předložený rozpočet ji ale zatím nepřináší,“ uvádí předseda Učitelské platformy Michal Kaderka..

Nejde jen o to, zda rozpočet meziročně vzroste o několik miliard. Důležité je, zda školství roste spolu s ekonomikou a zda stát plní vlastní sliby.

Učitelská platforma proto požaduje zejména:

aby výdaje na vzdělávání neklesaly v poměru k HDP,
aby vláda představila konkrétní cestu, jak chce výdaje na vzdělávání přibližovat k průměru zemí OECD či EU,
aby předložila realistický plán, jak postupně splní slib průměrného učitelského platu na úrovni 130 procent průměrné mzdy ,
aby dlouhodobě zajistila důstojné financování nepedagogických pracovníků,
zajistila financování školních psychologů a dalších podpůrných profesí a doplnila stávající návrh rozpočtu o požadované 2,5 miliardy korun,
aby školy nebyly každý rok vystaveny nejistotě, zda stát své finanční závazky skutečně naplní.

„Ředitelé nemohou plánovat fungování školy podle toho, kolik peněz se podaří vyjednat každý jednotlivý rok. Potřebují předvídatelné financování na několik let dopředu. Jestli vláda považuje vzdělávání za jednu ze svých priorit, musí tomu odpovídat i dlouhodobé rozpočtové plánování,“ uzavírá Kaderka.