Nahlížení do skotského vzdělávacího systému

Na konci října, během státního svátku a podzimních prázdnin, se několik členů UP zúčastnilo tradiční zahraniční studijní cesty. Po předchozích návštěvách Nizozemska, Estonska a Finska bylo letos na programu Skotsko. Tyto cesty organizuje Partnerství 2030+, které se zaměřuje na zlepšování vzdělávacího systému a snižování nerovností ve vzdělávání, a jehož součástí je prostřednictvím SKAV i naše organizace.

Klíčové rysy skotského vzdělávacího systému

Skotské školství nabízí dva výrazné aspekty, které jsou na první pohled lépe  uchopeny a pozitivně se odrážejí v celém vzdělávacím systému: systém zřizování škol a důraz na úspěšné dokončení vzdělávání.

Systém zřizovatelů

Skotsko, s přibližně poloviční populací oproti naší republice, má 32 zřizovatelů, kteří spravují mateřské, základní a střední školy. Pokud bychom použili jednoduché statistické počty, naše republika by měla mít kolem 60 zřizovatelů. Tento systém umožňuje Skotům nastavit jednotné standardy a vytvořit dostatečně velký a kompetentní aparát na úrovni každého zřizovatele, který má vzdělávání ve své oblasti na starosti. Tento aparát je snadno obsaditelný kvalifikovaným personálem, většinou rekrutovaným z bývalých členů vedení škol. Ostatně, skotský kariérní řád ve školství by sám o sobě vydal na celý článek.

Vtipná situace nastala, když řečník na setkání se zástupci zřizovatelů uvedl poznámkou, že mají příliš mnoho zřizovatelů a že jim to způsobuje problémy. Po upozornění na náš počet zřizovatelů si uvědomil, v jak jednoduchém prostředí vlastně působí. Náš systém, kde „základní školy řídí 2635 obcí-zřizovatelů, z nichž 90% zřizuje pouze jednu školu (PAQ Research), moc šancí na jednotnost neposkytuje.

Vyhodnocování úspěšného vzdělávání

Existuje mnoho faktorů, které přispívají k tomu, aby všichni žáci měli možnost úspěšně dokončit své vzdělávání a byli co nejlépe vybaveni do života.  Mohli bychom psát o monitorování socioekonomického statutu rodin ještě před nástupem do školy, o podpoře poskytované těmto žákům, a hlavně o fungování středních škol.  Z mého pohledu jsou důležité skotské High schools, které jsou určeny žákům od 12 do 18 let a děti z Primary schools (1. stupně ZŠ) na ně přecházejí téměř automaticky podle spádovosti. Všichni jsou vzděláváni ve společném základu, který se může lišit podle výkonů žáka, a dále ve specializačních oborech podle výběru. To vše dohromady tvoří funkční základ pro úspěch každého žáka.

Opravdovým gamechangerem je sledování dvou kvalitativních faktorů u každého žáka: attainment (naplnění potenciálu žáka) a positive destination (uplatnění 3 měsíce po ukončení školy). Attainment vlastně „hlídá“, jestli žák dosahuje svého maxima a zda předčasně neopouští vzdělávací systém, a tím pádem svůj potenciál nenaplňuje. Positive destination může znamenat, že si absolvent našel práci nebo nastoupil na univerzitu, a její hodnoty by se měly pohybovat kolem 95 %. Tento přístup výrazně mění náhled na nastavení každé školy. Školy se musí snažit, aby jejich žáci dosáhli na „positive destination“, což je nutí reflektovat probíhající vzdělávací plány a přístupy tak, aby maximalizovaly pravděpodobnost dosažení tohoto parametru.

Co teď s tím?

Je snadné se nechat okouzlit odlišným systémem a vidět jeho pozitiva. Ne každý systém lze převzít a bezhlavě zavádět do prostředí, které ani nemusí být kompatibilní, byť jen kvůli kulturním rozdílům. Také nás na začátku náš průvodce skotským systémem Tom Hamilton upozorňoval: „Do not adopt, adapt.“ Nepřebírejte, ale inspirujte se. V parafrázi na známý výrok můžeme říci, že skotský systém je super, ale máme tu málo Skotů. Jedna věc, kterou bychom ale mohli do našeho školství zavést, je sledování attainmentu a positive destination, ať už je pojmenujeme jakkoli.

Zažil a zapsal: Honza Kuzebauch