Čí jste vlastně ministr, pane Beku?

Zanedlouho to bude přesně půl roku, co na ministerstvo školství nastoupil nový ministr Mikuláš Bek. Učitelé, jejichž stav si za třicet let od vzniku České republiky užil působení již 23 ministrů, měli možná pocit, že už je nic nepřekvapí, nicméně se v tomto „Bekově pololetí” nestačí divit. 

Daniel Münich, ministrův poradce, sdělil serveru Novinky.cz: „Poprvé v historii dosáhl český podíl školských výdajů na HDP průměru zemí EU v roce 2021, a to 4,3 procenta. Od té doby tento podíl klesá a podle posledního výhledu bude klesat i v roce 2024, možná až pod čtyři procenta. (…) Pokud se má stát vzdělávání v Česku skutečnou prioritou, budou muset tato a další vlády pro ministerstvo školství rozpočtovat mnohem víc peněz, než o jakých se dnes uvažuje.”

V situaci, kdy vláda hledá úspory všude, kde může, je pochopitelné, že se zaměřila i na školství, které zaměstnává nižší stovky tisíců lidí a generuje v celkovém součtu vysoké náklady na mzdy. I přesto je ale učitelů v některých regionech a pro některé předměty nedostatek a stávající výše platů do školství nové vysokoškolsky vzdělané lidi nalákat nedokáže. Teď proti přílivu nových posil působí i další nejistota v podobě gejzíru ministrových nápadů: snižování počtu učitelů, snižování rozpočtů pro školy, rušení devátých tříd, reforma přijímaček, navyšování přímé pedagogické činnosti… To vše v situaci, kdy se průměrný věk kantorů blíží padesátce a školy čeká během několika let nutná generační obměna – bude-li ovšem za koho. 

Výkonný výbor Učitelské platformy upozorňuje na skutečnost, že právě tato vláda na jaře odsouhlasila záměr navázat mzdy učitelů na průměrnou mzdu ve státě a stanovit její výši na 130 % tohoto průměru. Snad proto, že nyní má problém tento slib v nejbližších letech naplnit, došlo s výměnou na postu ministra školství na jaře i k totálnímu obratu rétoriky.

Ještě nikdy nebyli učitelé cílem tak setrvalého dehonestování ze strany jejich ministra. „Mikuláš Bek sice deklaruje záměr pozdvihnout stav českého školství, jak to ale chce provést bez učitelů, z nichž část propustí, část označil za líné a proti zbytku poštve českou společnost jako proti těm, kteří způsobují zvyšování daní, to si nedovedu představit,” říká Jana Servusová, členka výkonného výboru Učitelské platformy a ředitelka ZŠ Bystřice. „Snad žádný resort nemá takového ministra, co jde veřejně proti svým lidem a znemožňuje je,” dodává Gabriela Hrušková, ředitelka ZŠ T. G. Masaryka ve Štětí. „Pravidelně jeden kopanec do učitelů týdně?” ptá se pak nevěřícně Jiří Kyliánek, ředitel ZŠ Kamenka Čelákovice. 

Ministr Bek je úplně mimo nejen proto, že učitele a jejich oprávněné nároky neustále podrývá a zpochybňuje, ale hlavně proto, že nechce pochopit přímou souvislost mezi investicemi do školství a jeho kvalitou. Jedině kvalitně vzdělaní daňoví  poplatníci ale přinesou do státní pokladny v dlouhodobém horizontu dostatek prostředků pro rozvoj všech resortů, včetně školství. „Apelujme prosím na to, že náklady na školství nejsou utopené, že jde o investice. I ekonomicky se to vyplatí. Nyní investujeme do platů učitelů, abychom v budoucnu nebyli montovnou, díky čemuž budou vyšší platy, vyšší výběr daní, více peněz do školství – a spirála půjde nahoru,” říká Marek Adler, ředitel pražské ZŠ Be Open.

Je ovšem otázkou, zda ministerstvu o zvýšení kvality vzdělávání skutečně jde. O Strategii 2030+, jediném aktuálním vládním dokumentu, který deklaruje cíle státu v oblasti vzdělávání, se vedoucí kanceláře ministra Černikovský vyjádřil na síti X jako o „soupisu ušlechtilých cílů, které se už deset let přepisují z jednoho dokumentu do druhého a (…) všechna bolestivá témata ignoruje.” Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích, považuje tento výrok za krajně nevhodný. „Zdá se mi, že ministerstvo uplynulých šest měsíců postupuje taktikou spálené země: zpochybnit práci a erudovanost učitelů, převrátit vzhůru nohama jen dva roky starou reformu financování školství, zrušit financování neobsazených nepedagogických pozic, a ředitelům tak znemožnit doplácet z nich směšné tarifní platy těch nepedagogů, kteří jim ještě zřejmě z idealismu zůstali. Už zbývalo jen vysmát se Strategii 2030+ – a to už tu máme taky.”

Co nás čeká příští týden? ptají se znechucení a překvapení učitelé. Budeme bourat školní budovy či učit ve směnách? Navýšíme ředitelům výuku či jim přidáme do úvazku ještě práci školníka? Všichni se obávají, že ministr Bek už určitě chystá další „bombu”. 

Kontakt:

Petra Mazancová, předsedkyně

E-mail: petra.mazancova@ucitelskaplatforma.cz 

Tel.: 608 448 978

Učitelská platforma je sdružením  téměř dvou tisícovek učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ a VOŠ. Naší filozofií je vytvářet v českých školách kvalitní a bezpečné vzdělávací prostředí – s tímto cílem podporujeme naše členy, spolupracujeme s jinými organizacemi, informujeme média a jednáme s těmi, kteří rozhodují. Pomáháme učitelům být slyšet!