Učitelé: Školy potřebují stabilitu a systémovou podporu, nikoli zásadní změny uprostřed školního roku

Ministerstvo školství tento týden oznámilo, že se podařilo domluvit vyšší rozpočet pro školství. Bude tak moci zvýšit učitelům platy, i když ty ani tak zdaleka nedosáhnou zákonem garantovaných 130 % průměrné mzdy. Tento dílčí úspěch je určitě potřeba ocenit, ostatní návrhy ale vzbuzují v českých školách nejistotu a silné rozpaky. 

Prvním z návrhů je přestat financovat neobsazené nepedagogické pozice na školách, které je nevyužívaly. Škola např. dostávala peníze na pracovníka administrativní podpory, tu ale místo něj vykonávali jiní zaměstnanci nad rámec svých povinností a bylo možné je zaplatit v odměnách. „To, že danou pozici nemám personálně obsazenou, může být dáno např. personální nouzí nebo nedostatkem místa pro dalšího pracovníka. Množství práce je ale pořád stejné a já ji potřebuji mít z čeho zaplatit,” protestuje proti snížení financí na nepedagogy Jana Servusová, ředitelka ZŠ Bystřice a členka výkonného výboru Učitelské platformy.

Přímo na kvalitě výuky se pak odrazí plánované snížení počtu odučených hodin, které ministerstvo školám zaplatí. „Ministr mluví o snížení komfortu učitelů. Ve skutečnosti ale zmizí prostor pro dělení tříd do skupin, kde je možná individuální podpora nebo práce v laboratořích. Ohrožená je i moderní tandemová výuka a nabídka volitelných předmětů, kde si žáci hledají budoucí specializaci,” upozorňuje Michal Bělka, učitel mladoboleslavského Gymnázia Dr. Josefa Pekaře. 

„V roce 2021 ČŠI chválila naši školu za efektivní čerpání PHmaxu, tedy jeho čerpání na maximum. Jestliže MŠMT takto PHmax před necelými pěti lety navrhlo, nemůže najednou vyčítat školám růst a expanzi. To je urážka škol. Tento rozpočet nenastavily samy školy, ale ministerstvo. Jeho představitel pan Bek by si měl  uvědomit, že zodpovídá za kontinuitu, tedy i za minulá rozhodnutí MŠMT,” říká ředitelka ZŠ Solidarita Karin Marques. 

Snížení PHmaxu také v žádném případě není možné provádět během školního roku. „Podle stávajícího modelu byli nasmlouváni učitelé na tento školní rok, rozděleny třídy, vytvořeny skupiny,” upozorňuje Václav Nádvorník, zástupce ředitele ZŠ Londýnská v Praze. 

I tak je ale potřeba s touto významnou změnou postupovat opatrně. „Na základě stávajícího financování mají školy nastavené vize a strategie, nemalé peníze šly na vzdělávání učitelů (tandemy, podpora nadaných, metoda CLIL, individualizace a diferenciace výuky…), to vše v naprostém souladu se Strategií 2030+. Plánuje se MŠMT nyní od této strategie odklonit?” ptá se Gabriela Hrušková, ředitelka ZŠ Štětí. 

Učitelé diskutující nad plánovanými změnami  v rámci Učitelské platformy především protestují proti nesystémovým změnám a nemožnosti počítat s nastavenými parametry déle než na krátkou dobu. „Každý nový ministr školství přichází s odlišnými “zaručenými” řešeními a tyto návrhy destabilizují a znejisťují celý rezort,” komentuje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích. „Za vzděláváním není cítit strategický plán založený na konsenzu,” dodává Jan Kuzebauch, ředitel ZŠ Dukelská v Kraslicích a člen výkonného výboru Učitelské platformy. 

„Není pravda, že se musíme rozhodnout mezi snížením počtu učitelů a zvýšením jejich platů na konkurenceschopnou úroveň. Také se můžeme rozhodnout, že investicí do vzdělání posuneme Českou republiku mezi moderní země 21. století,” uzavírá Marek Adler, ředitel pražské ZŠ Be Open.

Kontakt:

Petra Mazancová, předsedkyně 

E-mail: petra.mazancova@ucitelskaplatforma.cz

Tel.: 608 448 978

Učitelská platforma má přes 1900 členů a je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Cílem Učitelské platformy je tak aktivně vstupovat do jednání s MŠMT a s dalšími organizacemi, které ovlivňují vzdělávání v České republice, aby žáci i studenti získávali ve školách co nejlepší vzdělání pro budoucnost. Pomáháme učitelům být slyšet!