Učitelé: Nesouhlasíme se snižováním výdajů na školství, ohrožuje se tím chod škol
Podle střednědobého výhledu státního rozpočtu pro roky 2023 a 2025 se počítá s poklesem nominálních výdajů na školství o pět procent. Pedagové sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že jsou ohroženy platy nepedagogických i specializovaných pracovníků ve škole. Návrh je zároveň v rozporu s cílem zvýšit podíl výdajů na vzdělávání na evropský průměr 5 % HDP a vláda by měla sdělit, jakých výdajů se snížení ve školách dotkne.
Návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu pro Ministerstvo školství mezi roky 2023 a 2025 počítá s poklesem nominálních výdajů o 5 %. Podle odhadu Ministerstva financí však ve stejném období vzroste nominální HDP o 11,5 % (v letech 2024 a 2025 6,3 % a 4,9 %) „To znamená, že reálné výdaje MŠMT na školství a vědu výrazně poklesnou a velmi poklesne i podíl těchto výdajů na HDP,” říká Daniel Münich z think tanku IDEA při CERGE-EI.
Ředitel pražské Základní školy Be Open Marek Adler předvídá, že pokud nedojde k zásadnímu navýšení výdajů na školství, mohou reálně poklesnout mzdy pedagogů: „Hrozí, že se růst platů i kvůli zvyšujícímu se počtu dětí v systému zcela zastaví, a může se výrazně snížit nenároková složka platu.” Podle Marka Adlera není ani zřejmé, odkud budou čerpány peníze na systémové financování nových pozic, které jsou součástí novely zákona o pedagogických pracovnících, tedy uvádějících či provázejících učitelů. A to na své uzákonění stále čekají sociální pedagogové.
V programovém prohlášení i na začátku současného školního roku se vláda zavázala, že na konci volebního období bude výše platů učitelů na úrovni 130 % průměrného platu, což je jedna ze zásadních podmínek řešení nedostatku učitelů. „Na dorovnání platů chybí v rozpočtu desítky miliard korun. Pokud chce vláda svůj závazek splnit, musí sdělit, na co jiného peníze ve školství nebudou,” vysvětluje zástupce ředitele Václav Nádvorník z pražské ZŠ Londýnská.
Významným problémem jsou i nízké platy nepedagogických pracovníků, kteří jsou důležití pro zajištění chodu školy. „Inflace na ně dopadá mnohem výrazněji, a padají tak do příjmové chudoby rychleji,” říká Karel Gargulák z PAQ Research. Podle Garguláka by na zajištění nákupů učebních pomůcek, školních potřeb a učebnic měly být vyčleněny alespoň 4 miliardy korun. „Není zřejmé, jak se přes snížené výdaje zajistí podpora pro vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem či financování ukrajinských asistentů pedagoga,” dodává.
„Ve školách řešíme dopady pandemie, energetickou krizi, nápor ukrajinských dětí a nedostatek učitelů. Pokud výdaje na vzdělávání klesnou, potřebujeme co nejrychleji vědět, kde se bude šetřit,“ upozorňuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Kontakt:
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy
tel.: 608 448 978
email: info@ucitelskaplatforma.cz
web: www.ucitelskaplatforma.cz
Twitter: twitter.com/ucitele
Facebook: facebook.com/ucitele
Instagram: instagram.com/ucitelskaplatforma/
LinkedIn: linkedin.com/company/ucitele
Učitelská platforma má téměř 1 700 členů a je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Cílem Učitelské platformy je tak aktivně vstupovat do jednání s MŠMT a s dalšími organizacemi, které ovlivňují vzdělávání v České republice, aby žáci i studenti získávali ve školách co nejlepší vzdělání pro budoucnost. Učitelská platforma podporuje požadavky České středoškolské unie a spolku Otevřeno, který usiluje o zvýšení kvality výuky na pedagogických fakultách a vyšší propojenost s praxí. Partnery Učitelské platformy jsou i spolek Výluka a redakce Řízení školy.