Učitelé: Po roce distanční výuky lépe spolupracujeme, ale chybí nám osobní kontakt s žáky

Jedenáctého března uplynul přesně jeden rok ode dne, kdy byly v souvislosti s pandemií koronaviru v České republice uzavřeny školy a výuka se přesunula do distanční podoby. Učitelé sdružení v Učitelské platformě hodnotí, co jim rok s distanční výukou přinesl, a co pro ně během něj bylo naopak nejnáročnější.

Přínosy roku s distanční výukou:

1. Sdílení a vzájemná pomoc mezi učiteli

Učitelé velmi pozitivně hodnotí, jak rychle a v jakém rozsahu došlo krátce po uzavření škol k různým formám sdílení tipů do online výuky, návodů na obsluhování různých komunikačních platforem a různých podpůrných materiálů. Podle Barbory Bitomské z Mendelova gymnázia v Opavě, bylo důležité přijetí, že dobrý učitel nemusí znát všechny aplikace a programy: „Stačí znát svou třídu a aplikovat méně náročné aktivity a více zapojit empatii.” Toto sdílení se odehrávalo jednak mezi samotnými učiteli jednotlivých škol i mezi učiteli z různých škol navzájem. Například veřejná facebooková skupina Učitelé+ zvýšila za rok počet svých členů o více jak osm tisíc a stala se tak nejpočetnější učitelskou komunitu na Facebooku.

2. Rozšíření možností dalšího vzdělávání

Jako velký přínos hodnotí učitelé velmi bohatou nabídku vzdělávacích webinářů pro učitele k různým tématům a oblastem spojeným s pedagogickou profesí. „Stávající nabídka webinářů je neskutečná, jsou téměř vždy inspirativní a konkrétní. Je podstatné, že jsou často zdarma nebo za málo peněz, a tak nemusíme řešit proces schvalování placení přes školu,“ uvádí k webinářům Petra Pilátová, která učí na ZŠ Norská v Kladně.

3. Pokrok ve využívání IT technologií

Nesporným přínosem roku s distanční výukou je významný pokrok většiny českých učitelů ve využívání informačních technologií. „Proces digitalizace byl pro české školství nutností, stal se však až nečekaně rychle. Je skoro neskutečné, co všechno učitelé a žáci za tak krátkou dobu jednoho roku zvládli a o kolik se ve svých dovednostech posunuli,“ shrnuje Jana Spekhorstová ze ZUŠ Třebíč. Učitelé hodnotí pozitivně jednak možnosti aplikací, které jim umožňují různé formy výuky na dálku, ale i větší využívání technologií v rámci pedagogického sboru, pro společné domlouvání i zaznamenávání informací a materiálů na jednom místě.

4. Prohlubování vztahů s rodiči

„V naší škole se díky distanční výuce určitě otevřely nové komunikační kanály pro komunikaci mezi školou a rodiči a celkově došlo k zintenzivnění této komunikace,“ potvrzuje Klára Koubská, ředitelka ZŠ SMART z Roudnice nad Labem. Podobnou zkušenost i z mateřské školy uvádí i Alžběta Šerá z brněnské logopedické mateřské školy Veslařská. Ta zmiňuje, že se jim distančním způsobem snáze domlouvaly konzultace s rodiči.

Nejnáročnější momenty roku s distanční výukou

1. Omezení osobního kontaktu

Jako jeden z nejnáročnějších momentů celého roku s distanční výukou velká část učitelů uvádí vzájemně dlouhodobě omezené osobní kontakty učitelů s žáky. „Obávám se, že kvůli takřka nulovému osobnímu kontaktu s žáky se celková dynamika a klima třídy výrazně zhorší,“ popisuje Viki Klimtová z plzeňské ZŠ Podmostní. „Učím prvňáky, střídavě učím ve škole a doma. Snažím se o řád, ale obrovské a opakované změny ve stylu výuky mě i děti vyčerpávají. Snažím se udržet třídního ducha a dobrou partu, jak to jen jde,“ doplňuje ji Markéta Vokurková z pražské  ZŠ Kunratice.

2. Odpojení části žáků od výuky

„Ztrácíme děti, jejichž rodiny nevidí ve vzdělání tak významnou hodnotu. Když se z výuky zcela odpojí, máme jen omezené možnosti, jak je motivovat a podporovat ve vzdělávání. Tyto děti se nám pomalu ale jistě stále více vzdalují,“ popisuje zkušenost s vypadnutím části žáků z online výuky Kristina Kolacia ze základní školy Větřní u Českého Krumlova. Takových dětí bylo podle údajů České školní inspekce během jarní fáze pandemie více než 10 tisíc.  Data za další vlny pandemie na podzim a na přelomu roku zatím nejsou známa.

3. Zvyšování nerovností

Vojtěch Hála, učitel přírodních věd a programování na pražském gymnáziu Na Zatlance, považuje za jeden z nejvíce ohrožujících momentů uplynulého roku pokračující prohlubování rozdílů, které jsou podle něj dlouhodobým neduhem českého školství. „Vnímám výrazné rozdíly mezi učiteli i mezi školami ve způsobu jejich řízení. Ještě nebezpečnější jsou však rozdíly v zázemí žáků, některé rodiny je nedokážou v distanční výuce podpořit.,“ doplňuje Vojtěch Hála.

4. Dlouhodobé přetížení

Příprava na distanční výuku i její následná realizace několik hodin denně před monitory a webkamerami je pro většinu učitelů mnohem náročnější než prezenční výuka – a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Jak upozorňuje řada učitelů, toto přetížení není jednorázové, po kterém by mohli při nejbližší příležitosti dočerpat své síly, ale dlouhodobé – v tuto chvíli zároveň bez vidiny toho, kdy skončí. “Kromě permanentní roční únavy a různých psychických výkyvů mám pocit, že mě ten rok dost intenzivně posunul dopředu. A mám radost z toho, jak se zlepšuje a posunuje to, jak se o školství mluví ve veřejném prostoru,” uzavírá Eva Marková z pražského Gymnázia Jana Keplera.

Kontakt:
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy
tel.: 608 448 978
email: info@ucitelskaplatforma.cz
web: www.ucitelskaplatforma.cz
Twitter: twitter.com/ucitele
Facebook: facebook.com/ucitele
Instagram: instagram.com/ucitelskaplatforma/ 

Učitelská platforma je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Cílem Učitelské platformy je tak aktivně vstupovat do jednání s MŠMT a s dalšími organizacemi, které ovlivňují vzdělávání v České republice, aby žáci i studenti získávali ve školách co nejlepší vzdělání pro budoucnost. Učitelská platforma podporuje požadavky České středoškolské unie a spolku Otevřeno, který usiluje o zvýšení kvality výuky na pedagogických fakultách a vyšší propojenost s praxí.