Učitelé: Distanční výuka by neměla probíhat stejně jako výuka ve škole. Nabízí se i jiné způsoby práce

Učitelé z Učitelské platformy v souvislosti s uzavřením všech škol a opětovným přechodem k výuce na dálku upozorňují, že přechod do online vzdělávání nemá znamenat pouhé překlopení výuky podle rozvrhu do online prostředí. Taková zátěž je nevhodná pro žáky a učitelům neumožňuje využívat pestrou paletu nejrůznějších pedagogických metod.

Vláda na pondělním zasedání rozhodla o uzavření škol do 2. listopadu, což znamená návrat k různým podobám vzdělávání na dálku. „Z řady škol dostáváme informace, že žáci i učitelé musí každodenně absolvovat online výuku v rozsahu sedmi i více hodin, tedy ve stejném rozsahu, v jakém by probíhala běžná výuka ve školách podle běžného rozvrhu. To se v moderní pedagogice považuje za nevhodný a nezdravý přístup k distanční výuce pro žáky i učitele,“ vysvětluje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. K tomu sama aktivní  pedagožka dodává, že „tolik hodin před obrazovkou neodpovídá fyziologickým potřebám dětí ani zásadám psychohygieny. Takto se dá pracovat týden, ale ne delší dobu”. 

Nabízí se řada způsobů výuky na dálku tak, aby byl plně využit potenciál distanční výuky pro rozvoj samostatného učení dětí. Kromě synchronní výuky, kdy žáci pracují či spolupracují na stejném úkolu, je možné využít i asynchronní výuku, kdy žáci pracují na zadaných úkolech vlastním tempem a s ostatními se setkávají při společném hodnocení. Tyto postupy byly podrobně představeny i v metodice pro školy o vzdělávání distančním způsobem, kterou na konci září připravilo ministerstvo školství. Je nutné i poskytovat konzultace žákům s odlišným mateřským jazykem či s podpůrným opatřením.

Snaha o nastavení zdravého a vyváženého učebního prostředí ale někdy naráží na nepochopení rodičů. „Setkávali jsme se i se silným tlakem ze strany některých rodičů, aby se online výuka co nejvíce podobala té běžné. Je třeba rozmělňovat obavy a hledat kompromis mezi krátkými online konzultacemi a rozumným poměrem samostatné práce žáků,“ popisuje situaci ve své škole Ondřej Lněnička, ředitel Základní školy profesora Švejcara z Prahy 12.

„Učitelé ani děti opravdu nemusí trávit společně před monitorem větší část dne. Děti se s učiteli mohou setkávat pravidelně v online prostředí. Ti jim při takovém setkání mohou zadat úkoly, samostatnou práci a případně vysvětlit nejzásadnější fakta. Poté mohou s dětmi řešit, jak si naplánují vypracování zadané práce, být jim k dispozici ke konzultacím a vše s nimi následně vyhodnotit,“ upřesňuje zkušenost ze své školy Jiří Hokeš, ředitel ScioŠkoly Praha 11. Na druhou stranu výuka pouze asynchronní bez zpětné vazby (tedy určení počtu stránek a cvičení, které má žák vypracovat) je nejen neefektivní, ale značně demotivuje samotné žáky, kteří nevidí způsob svého snažení.

Kontakt:
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy
tel.: 608 448 978
Email: info@ucitelskaplatforma.cz
web: www.ucitelskaplatforma.cz
Twitter: https://twitter.com/ucitele
FB: https://www.facebook.com/ucitele
Instagram: https://www.instagram.com/ucitelskaplatforma/ 

Učitelská platforma je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Cílem Učitelské platformy je tak aktivně vstupovat do jednání s MŠMT a s dalšími organizacemi, které ovlivňují vzdělávání v České republice, aby žáci i studenti získávali ve školách co nejlepší vzdělání pro budoucnost. Učitelská platforma podporuje požadavky České středoškolské unie a spolku Otevřeno, který usiluje o zvýšení kvality výuky na pedagogických fakultách a vyšší propojenost s praxí.