Učitelská platforma

Učitel pro budoucnost, budoucnost pro učitele.

Home Facebook-feed
Učitelská platforma
Učitelská platforma
Daniel Pražák, náš člen a mluvčí spolku Otevřeno, dnes mluvil ve Zprávách CNN o výhledech k začátku školního roku. Sledujte zhruba od poloviny šesté minuty.
Učitelská platforma
Učitelská platforma
Naše předsedkyně Petra Mazancová k připravovanému zákonu o distančním vzdělávání (od cca 4. minuty).

Učitelé jsou flexibilní a zdá se, že lze zvládnout i živý vstup do zpráv CNN Prima z letního tábora, vysílaný z mola (Hamr na Jezeře) 😜.
Učitelská platforma
Učitelská platforma
Naše předsedkyně Petra Mazancová pro Deník N:

„Učitelé denně řeší problémy dětí, které se jim svěří, ale jejich možnosti, jak jim pomoci, jsou omezené. Já se přesto o pomoc laicky snažím, protože nejde dítěti odpovědět: to je sice hrozné, co mi tu říkáš, ale já nevím, jak ti pomoci. Problémy jako sebepoškozování nebo anorexie rozhodně mají přijít do rukou odborníka,“ líčí předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, která zároveň učí angličtinu a základy společenských věd na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích.

„Děti totiž často není kam odkázat. Psycholog ve škole buď schází, nebo je jím někdo zvenčí, za kým musí dítě přijít i s rodičem. Ten ale někdy bývá do problému zapojen, což pak působí další komplikace,“ doplnila Mazancová.

Některé školy pak sice psychology mají, podle Mazancové je ale jejich pozice nestabilní a není v systému péče dobře zakotvená. „Škola na ně nemá pevně dané peníze, bývají placení například z dotací, a když financování skončí, ředitel často nemá jinou možnost než spolupráci ukončit, byť třeba funguje dobře,“ vysvětluje Mazancová. I proto je podle ní školních psychologů méně, než by bylo potřeba.

https://denikn.cz/404620/deti-s-trapenim-i-psychickymi-problemy-v-koronakrizi-pribylo-pomoc-casto-neni-po-ruce/
Učitelská platforma
Učitelská platforma
Rozhovor člena vedení UP Michala Kaderky do výročky Nadace České spořitelny o výuce v době covidu.

Jaký bude mít pandemie dopad na Vaši činnost v budoucnu?
Nesmíme opomenout problémy, které se zavřením škol vynořily. Jak do budoucna řešit zapojení dětí z ekonomicky slabých rodin, nedostatečné technické zázemí pro učitele a jejich postupné vzdělávání. Musíme podpořit školy, kterým se přechod do digitálního prostředí nepodařil.

Co pozitivního Učitelské platformě a školství obecně může krize přinést?
Očekáváme vyšší růst počtu členů i posilování pozice odborné autority. V učitelské komunitě je nutné pokračovat v posilování digitálních kompetencí. Budou se rychleji prosazovat i jiné formy hodnocení než klasická stupnice jeden až pět.

Jak podle Vás na tuto situaci zareagovaly školy, jak učitelé?
Přístupy byly různé, záleželo na vedení školy. Někde se přechod do výuky na dálku podařil, u některých to trvalo déle. Kdo chtěl, tak se nalodil a nové situaci se přizpůsobil. V mase 160 tisíc učitelů najdete brilantní ale i hororové příklady přístupů.
Učitelská platforma
Učitelská platforma
Náš člen Daniel Pražák a předsedkyně Petra Mazancová.

První školení pro patnáct kantorů se odehraje ještě během prázdnin. Zúčastní se ho také devětadvacetiletý učitel přírodopisu Daniel Pražák ze základní školy na pražském Strossmayerově náměstí. Podle něj se se sexuální výchovou často začíná příliš pozdě. "Zažil jsem, že čtvrťáci si na školním počítači otevřeli pornostránku. A my se o tom s nimi bavíme v osmičce nebo devítce. To mi přijde naprosto šílené," zdůvodnil.

Od workshopu si slibuje, že se dozví třeba to, jak s dětmi mluvit právě o pornografii. "Přijde mi dobré využít něco, co už někdo zpracoval. Zatím jsem to dělal dost po svém, metodou pokus–omyl," přiznal s poznatkem, že výukových materiálů na toto téma mnoho k dispozici není.

Pražák dosud k sexuální výchově využíval například americký dokumentární seriál Sex, explained nebo mobilní aplikaci, přes niž se deváťáci mohli na cokoli zeptat. "Přišlo mi lepší, aby se zeptali anonymně v hodině a odpověděl jim na to učitel, než aby si to googlili. Zvlášť když už neexistuje Bravíčko," odkázal s nadsázkou k populárnímu časopisu pro náctileté, který přestal vycházet před pěti lety.

Některé anonymní dotazy, jež Pražák obdržel, si ale se slavnou rubrikou Láska, sex a trápení příliš nezadaly. "Když přišly otázky, jako jak to nejlépe udělat ženě jazykem, stál jsem ve třídě a přemýšlel o tom, nakolik je to provokace a nakolik se ten člověk chce něco dozvědět," popsal pedagog. Nakonec se rozhodl před dotazem neutéct, ale pojmout ho trochu jinak: "Rozhodl jsem se to převést k tématu komunikace a toho, že existuje různorodost, není jeden recept a je potřeba o těch věcech mezi partnery mluvit a zkoušet to."

Další účastnice workshopu připraveného Konsentem Petra Mazancová přiznává, že když před lety se svými studenty téma sexu otevírala poprvé, nebylo to jednoduché. "Dnes už vím, co očekávat. Mám spoustu zkušeností, těžce vykoupených," usmála se. Čtyřiačtyřicetiletá pedagožka z osmiletého litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna se studenty probírá vztahy, gender, sexuální menšiny nebo to, že pokud někdo sex nechce, druhý to musí respektovat, i kdyby k odmítnutí došlo až těsně před ním nebo v jeho průběhu. "Snažím se studentům předat myšlenku, že musí myslet na svou bezpečnost, ale opravdu není vina dívek, že zrovna měly minisukni a někdo druhý nedokázal zvládnout své chování," popsala Mazancová. Přiznává, že někteří její kolegové mají pocit, že to s otevřeností přehání. Se stížnostmi rodičů se ale nikdy nesetkala.

Revoluci ne, víc peněz ano

Ministerstvo školství ve věci momentálně neplánuje žádné změny. "Nemáme informace, že by v oblasti sexuální výchovy byla situace nedostatečná," uvedla mluvčí Aneta Lednová.

Učitelé se shodují, že ke zkvalitnění výuky či k probrání takových témat ani není potřeba žádná revoluce. Mazancová by uvítala, kdyby kompetence do dané oblasti vstoupit dostalo víc učitelů. Pražák si větší podporu slibuje třeba od nově vzniklého Národního pedagogického institutu: "Věřím, že kdyby tam vzniklo školení, třeba inspirované metodikou Konsentu, určitě by to bylo skvělé. Institut dokáže dát podporu lidem v regionech po celé republice."

Ani socioložka Jarkovská si nemyslí, že je potřeba školy svazovat a říkat jim, co mají dělat. "Ale bylo by dobré přiznat tématu sexuální výchovy dostatečný společenský význam. To se může dít různými způsoby. Třeba nabídkou školení pro vyučující. Ta teď, myslím, v této oblasti není moc pestrá," usoudila. Podle ní by ministerstvo mohlo na vzdělávání učitelů v této oblasti například vyčlenit víc peněz.
Učitelská platforma
Učitelská platforma
Komentář člena vedení Michala Kaderky:

"V období uzavřených škol si někteří učitelé hořce stěžovali, že děti při řešení úkolů příliš často „googlují“.

Místo usvědčování studentů z podvodů a jejich trestání by ale bylo lepší rovnou předpokládat, že žák svou úlohu vždycky začíná vyhledáváním u počítače a pak teprve tvoří. Vlastně stejně jako to dělají dospělí, u nichž rozhodně nespoléháme na to, že si ze školy všechno pamatují. Naopak by nám přišlo nelogické, kdyby při své práci internet nepoužívali.
---
Postupně ale děti zjistí, že na internetu nejsou jen videa a hry, ale i moře informací. Proto se pak vzpírají učení a nechápou, proč by se měly učit cokoliv, co pohodlně najdou na síti. Významný americký psycholog Philip Zimbardo tuto situaci trefně popisuje jako okamžik, kdy se tradiční forma vzdělávání stává jen doplňkem používání technologií.

Bohužel české školy jdou příliš často opačným směrem. Fakticky se snaží připravovat děti na situaci, v níž nebudou mít internet na dosah. Přitom jedinou takovou situací je dnes v jejich životě jejich škola. Reálný svět už nikoli."
Social Share Buttons and Icons powered by Ultimatelysocial