V novele Zákona o pedagogických pracovnících je nová pozice školského logopeda, která byla vytvořena z důvodu nedostatku klinických logopedů. Podle pedagogů sdružených v Učitelské platformě nelze školského a klinického logopeda dávat na stejnou úroveň, protože každý má jinou úroveň vzdělání a nesprávná diagnostika problému může způsobit u dítěte nezvratnou změnu. Ministerstvo školství by proto mělo vedení škol i rodiče o rozdílech informovat.
Klinický logoped je zdravotnický pracovník, který má přístup do zdravotnické dokumentace pacienta. Než klinický logoped dosáhne plné kvalifikace, musí mít po absolvování pětiletého studia speciální pedagogiky dalších pět let dozorované praxe a povinného vzdělávání. Klinický logoped má za pacienta dokonce i právní terapeutickou odpovědnost. Kdežto školskému logopedovi stačí pouze pětileté studium speciální pedagogiky.
Na rozdíl od klinického logopeda nemá školský logoped definovanou konkrétní odpovědnost za svou práci, která tím padá na školu. Neinformovaní rodiče mají pocit, že péče je ve škole zajištěna v plném rozsahu a již se nemusí o nic starat. „V logopedické nápravě je však úloha a odpovědnost rodičů nezastupitelná. U dětí s poruchami komunikace je třeba denně doma pracovat,” říká ředitelka MŠ Jesenice Šárka Krátká Wagenknechtová.
„Pokud nemá školský logoped možnost nahlédnout do zdravotní karty žáka, nebude vždy schopný správně diagnostikovat logopedické vady. Může tak chybně usoudit, jaký je její rozsah a příčina. Špatně zvolený postup nápravy tak může způsobit vážnější vady, které následně vyžadují delší, třeba i celoživotní terapii,” doplňuje Miluše Vondráková, ředitelka MŠ Dolní Břežany.
Bylo by lepší, kdyby vystudovaní speciální pedagogové, kteří se mohou stát školskými logopedy, zůstali jen speciálními pedagogy a dělali práci, ke které mají odpovídající odbornou kvalifikaci. Rodiče dětí s řečovými vadami by však měli spoléhat na klinické logopedy. Šárka Krátká Wagenknechtová vysvětluje ekonomické důvody, proč by nás měl rozdíl mezi klinickým a školským logopedem zajímat: „Více speciálních pedagogů v mateřských školách funguje jako prevence, což je pro společnost ve finále levnější než hrazení následné péče.” Podle Šárky Krátké Wagenknechtové mají speciální pedagogové širší záběr, než je specializace na vady řeči. Dokáží dětem pomoci i s rozvojem motoriky, dětem se smyslovými vadami nebo jsou důležití u dětí, u kterých hrozí odklad školní docházky.
Učitelská platforma novelu Zákona o pedagogických pracovnících podporuje. „Je ale důležité, aby vedení škol i rodiče věděli, že nová pozice školského logopeda není všespásná a nenahradí péči klinického logopeda. Ministerstvo školství by proto mělo školy i rodiče o omezených kompetencích školských logopedů pravdivě a masově informovat,” dodává předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Kontakt:
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy
tel.: 608 448 978
email: info@ucitelskaplatforma.cz
web: www.ucitelskaplatforma.cz
Twitter: twitter.com/ucitele
Facebook: facebook.com/ucitele
Instagram: instagram.com/ucitelskaplatforma/
LinkedIn: linkedin.com/company/ucitele
Učitelská platforma má téměř 1 700 členů a je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Cílem Učitelské platformy je tak aktivně vstupovat do jednání s MŠMT a s dalšími organizacemi, které ovlivňují vzdělávání v České republice, aby žáci i studenti získávali ve školách co nejlepší vzdělání pro budoucnost. Učitelská platforma podporuje požadavky České středoškolské unie a spolku Otevřeno, který usiluje o zvýšení kvality výuky na pedagogických fakultách a vyšší propojenost s praxí. Partnery Učitelské platformy jsou i spolek Výluka a redakce Řízení školy.